Básně

Romance pro křídlovku II.

15. listopadu 2014 v 15:31 | Ailiyah
Slabá k zalknutí
polibek jeden z desetitisíce
chlad ale ty hřeješ
Splněné touhy
otevřené okno
dva kožíšky, čtvery oči
pohladím si je
možná mě poraní malé drápky
možná i ty´s mě zranil, někdy
Ale dnes
jsem nejčistším křemílkem ve velké vlně
něco se zrodilo
jsi můj sen, ze kterého
se nikdy

neprobudím

Stopy

14. listopadu 2014 v 15:01 | Ailiyah
Půjdeme
někdy pískem,
blátem,
sněhem
i černou hlínou
ruku v ruce každý čas
Čekat sto let,
přesto ani vteřinu
Vnímat chlad zimní noci okolo
v teple tvého objetí
Dívat se do nebes
spočítat si své hvězdy
Usměju se
oči plné slz
záclony a závoje smutku
vrásky ze smíchu
Nedáš nic zpátky
ukradl jsi mne
Dala jsem sama sebe
za poklad v poli
nic mi nezbylo

ale ten poklad je milion pohledů tvých očí

Okamžik prozření

6. listopadu 2014 v 14:10 | Ailiyah
Těžké ranní probouzení
z mlžných oparů
natahuju všechny své prsty
chci jen jeden dotek
ale nejsi tu
prázdno šedého dne
před chvílí jsme se políbili na rozloučenou
odešel jsi, je to několik vteřin
je to sto let
ve kterých jsem tisíckrát zemřela
Loučení
párkrát jsem se podívala
do dna sklenice, kam svítilo slunce
paprsky mi napověděly
svítalo uprostřed temné noci
v mé věži slov
se jedno prolomilo dolů
vyčerpaně se složilo na chladnou zem
tolikrát jsem ho zneužila, pláče
Několik okamžiků
malé slovíčko
a slýchala jsem "nalomenou třtinu nedolomíš"
zvednu ho opatrně
dodám mu síly že přetrvá věky
ano, lásko
toto je prozření
v tvých očích vidím světla vlaku,
který nikdy neodjel
stojí na nádraží a denně mávám
Střádám si tvé pohledy
budu se jimi mámit celý večer
a pak zmateně usnu, přivolám tě
jako Múzu a budu s tebou
víc ve snu, než ve dne
víc v myšlenkách, než ve skutečnosti
věřím v naši lásku
věřím v ni víc než ve svou existenci
já možná nejsem, možná jsem jen písek

věřím v neopouštění

Den až příliš šedý

29. října 2014 v 20:30 | Ailiyah
Nemůžu vstát
hlava v zajetí představ
a šedý den se plíží do dveří
chladno a za oknem listopad

Nemůžu žít
rozplynout se v melancholii
hlídat si chatrné napodobeniny deprese
ve vakuu nalomená třtina, nedolomíš

Nemůžu, nemůžeš
trávit čas s tebou snad jen ve snu
vyrábím si tě v myšlenkách po ránu
koneckonců...

Už dávno jsem si tě napsala
z řádků starých deset let
jsi povstal z tahů pera
živější, než jindy

Znám tě odjakživa
počkám si na tvá léta
až oba dozrajeme
jen nevím...

Kdo otrhá plody

Růže usnuly

24. října 2014 v 20:16 | Ailiyah
Propadám se
v roztříštěném tichu volám
hlas zaniká
jak pisklavé tóny flétny
kde jsem?
Nevím
nechci vědět

Uzamčená vevnitř
sama se sebou své sny dávám
pod polštář
stačí malé "děkuji"
kousek něhy
nehledám ji
ale stejně mi chybí

Všechno v sázku
pro modrý pohled očí
všechno do plénu
jen mi zavolej
všechno! Stejně mizíš
vidět tě na chvíli
a pak si stýskat do malé kapsy
vím, že přijdeš

Přesto odchody bolí
rozkrájená a převálcovaná
mlýnkem touhy
zkouším probudit úsměv
zaspal u tebe
až se vzbudí,
potěší každé tvé ráno

Otrava krve
až příliš známými jedy
hlava třeští do temného bušení
láska skrytá ve slovech
láme zdi
překoná každou vzdálenost
snažím se polknout
ale dusím se
chyť mě za krk
zatřes se mnou


Jsem naživu, ale spící

Kalendář

19. října 2014 v 18:52 | Ailiyah
Stírám ze své duše zbytky minulosti
s pohledem na kalendář
ty zelené čtverečky
první rande druhé rande třetí čtvrté...

Jediných lásek je hodně
každá voní a každá z nich zabolela
není lásky bez slz
čistě tvá se potloukám životem

Duše oblomená nalomená
zpívá svou tichou píseň do ticha
smích z radosti i ze zoufalství
něco ve mně roste, už zrají plody

Zatnout zuby
zatnout pěsti
semknout pevně rty
podržím si každý okamžik s tebou

Zahodit, co se stalo
vteřiny plynou někdy necitelně
a do mého kalendáře se plíží

další - zelenou tužkou orámované - dny

Důvod... Jeden

17. října 2014 v 20:28 | Ailiyah
Dej mi důvod
vstát z postele do rána,
krutého jak noční můra
co tlačí
a oči se zavírají

Dej mi důvod
milovat tě takového,
jaký jsi
dřevo buran potvůrka
poklad radost nádhera

Dej mi důvod
plakat smutkem a stírat slzy
být šťastná a smát se vteřinám
žiju každým kouskem uvnitř

Dej mi důvod
líbat tě znova i až mi bude
sedmdesát

Dej mi stovky důvodů
proč s tebou zůstat
jsi dokonale nedokonalý
řekly mi to kapky ranní rosy
- nechci vstát
okno napovídá chlad a zatím
mne stále chrání peřina

Dej mi jeden jediný důvod
cítit do morku kostí

každý okamžik v tvé náruči

Jediná starost

12. října 2014 v 18:21 | Ailiyah
Mám o tebe starost
abys nikdy
nezbloudil z cesty
jdeš při mně
bok po boku
se hašteříme
smějeme
nadáváme si
držíme své dlaně

Darovala jsem ti
na splátku své srdce

Jediná starost
abychom spolu
s-p-o-l-u
zůstali
vím, co to je navěky
slovo vyprázdněné
plné k prasknutí


Jsi můj úsvit o páté ráno

Pokladnice

8. října 2014 v 22:12 | Ailiyah
Jsi šperkem pro mé srdce


každodenně se zdobím

Romance s Křídly

5. října 2014 v 20:22 | Ailiyah
Ach, krásné jedy!
Slunce svítilo a pršelo
do duše zmatené
kde jsem našla Tebe
schovaná za slovy

Ach, krásné jedy!
Vyléčená ze tmy.
Ticho po básních
a oči k smrti znavené
dívají se dovnitř do mne

Ach, krásné jedy!
Napsala jsem si ho
svého pana Frajera
zjevil ses mi v opilých mrákotách
zabydlel ses tam
a cesty vedou směrem dál, dál

Ach, krásné jedy!
Nikdy se z vás nevzpamatuji
budete mámit a mámit
do všedních dnů dávat olej
jako do lampy - nevyhasne

Ach, mé nejsladší jedy!
Napůl ve štěstí
napůl v rozmaru
kvetou květiny
nespočítám vteřiny s Tebou
nikdy jsem nebyla tak

naživu

Zanechat

22. září 2014 v 21:48 | Ailiyah
Tak jako jsi ve mně něco zanechal
tak jsi mne zanechal
napospas ve dni bez tebe
i když, pravda,
přišel jsi ve snu
za to díky

Umlácená realitou
sladké zítřky vábí
já vím, že nezavoláš
já vím, že zavolám

S každou další větou
přicházím o kousek představ
blednou, blednou
snažím se je zachránit
Bože, tak blednou
beru do ruky štětec, ale
chvějí se mi ruce

Snad si namalujeme další obrázky
jenže spojeni víc už to nejde
mezi námi pavučinka z bílého zlata
leccos se přetrhne
pavučinka?
Nikdy!

Tolikrát znásilňovat slova
znovu doufám, že tentokrát mám pravdu
dá se vůbec pravda držet v rukou?
Ne, jen v srdci

Věřit je nebe i peklo zároveň

= SPOJENÍ =

20. září 2014 v 14:40 | Ailiyah
Jednou
víš, jednou
nás ta láska pozře
ponoříme se do oceánu
skrytí ve velrybě
budem se plavit
dlouhá cesta

Mám ráda tvou náruč
vůni tvého polštáře
úsměvy
pohledy očí jak vlny
hozená přes palubu

Vnímám dýchám
vstoupil jsi se vzduchem
až do mých plic
až do morku kostí
do poslední cévy
poslední buňky v těle

Jen smrt mi tě může vzít
o sto let mladší

se jí vysměju do tváře

Bez tebe?

16. září 2014 v 20:05 | Ailiyah
Po nocích spřádám své plány
patříš do nich jak ještě nikdy

Ráno vstávám jen těžko
musím myslet na tebe
jinak bych nedokázala jít dál

K snídani jím své zbylé sny
zapíjím to pohárem zapomnění

Celý den procházím s myšlenkou
že tě zas někdy uvidím
ucítím tvé vůně
sevřu do dlaní přítomnost
obejmu okamžik, tady
TEĎ

Copak jsem někdy bez tebe?

Směšné

Vítězství

25. srpna 2014 v 22:29 | Ailiyah
Pohled upřený do dáli
zahlédnout jen malé světlo
pro chvíli útěchy
hrdosti, radosti, vítězství
chci rozumět každému slovu
vysmát se do očí paní Bolesti
ta má je bílá, že sníh závidí

Můžeš zvednout obě ruce
vzhůru ke šťastnému nebi
miluji po celý den
v noci tě někdy ztrácím,
jindy mě navštěvuješ
probuzení mi tě ukradne

Dnešní spánek jsi přerušil ty
dobré zprávy
jsme tak nějak...
Natěšení
na naše soukromé nebe
- nikdo tam nemůže
jen my dva
a musíš si zout opánky

to místo je svaté

Odvaha a doufání

19. srpna 2014 v 21:12 | Ailiyah
Dej mi tohle léto
potichu vím, že
nezůstane jen slza na tváři
natolikrát zatracená
se stejně odvažuji doufat
srdce ztrácí hlavu
přece tu nejsi proto,
abych Tě ztratila
přece nemiluju jen z důvodu
vyplnění citové prázdnoty?

Vpiju se do dalšího večera
jsi jinde a přesto tady
pořád ve mně přebývá Tvá vůně

a na svých rtech cítím Tvoje

= HRA =

18. srpna 2014 v 18:11 | Ailiyah
Někam jsem se schovala
sama před sebou
a doufám,

že mě najdeš!

Otázka v tichu

13. srpna 2014 v 16:48 | Ailiyah
Proč?
Trhat lístky sedmikráskám?
Ptát se na štěstí a dát srdce na pokusy?
Lítat nízko nad zemí před deštěm?
Schovat se před bouří a počítat kapky?
Dávat polibky na rozloučenou a pak
plácnout po zadku z rozmaru?

Proč?
Dát další facku a zlobit se?
Usmát se neštěstí a zaškrtit pocity?
Fetovat lásku a zpít se opět tvou vůní?
Dát košem dalším adeptům na vztah?
Podržet v ruce sněhovou vločku,
třeba, hele, neroztaje?

Proč tě miluju?

Mám tisíc důvodů, ani jeden

Křik ve větru

10. srpna 2014 v 21:00 | Ailiyah
Dny sny
propadám se do Tebe
žárlivá na noční stíny
zdeptaná chvílemi samoty
přesto jsi uvnitř, obrázky a fotky
chtěla bych říct, že nezapomenu
ale koneckonců,
když budeme spolu napořád
jak by se dalo...
Zapomenout?

Poklady skryté
a záhadná zahrada v nitru
zůstanu Zůstanu ZŮSTANU!
Křičím do větru
a šeptám do vánku
zpívám do bouře
a ječím pro sebe
kdy budu vlastnit Tebe celého?
Všechny Tvé vášně?
Tělo, city, sdílet vše
Potřebuju Tě

Jsi velmi silná droga
a návykový člověk
mohla bych Tě opustit
ale...
Proč vlastně?
Náš rozchod je jedna z věcí
které nikdy neudělám
jakkoli oni chtějí,
lásko, proč?

Nad námi svítá

jakkoli se bojím rána... Chci dál být a to u Tebe

*Přicházení*

9. srpna 2014 v 20:13 | Ailiyah
Přijď
přijď jak voda
jako déšť do vyprahlosti
buď přítomný ve mně
buď skálou na spolehnutí
buď navěky

Láska neumírá
po slzách přijde úsměv
nehraju už "z kola ven"
chci Tě
buď navěky

Touha, zní tóny
zvonky, zvonce...
Na pustém nádraží
znovu říkám a nepřestanu říkat


Buď navěky...!

Pohled

3. srpna 2014 v 20:05 | Ailiyah
Za jediný laskavý pohled
očí překrásných
dávám vše, co mám
vléváš se mi do žil

Až se naše ruce znovu spojí
přivítám další setkání
co vše se setkává v nás dvou
neví snad ani Ten nad námi

V dalším polibku se mi znovu
rozplyne duše
roztaví jak horký kov
a znovu se slije dohromady

Jediný dotek
a celé tělo hoří i mrzne zároveň
plamen i sněhová vločka

dotkni se, nezůstaneš stejný
 
 

Reklama