Stříbrný rytíř - třetí část

4. listopadu 2014 v 10:51 | Ailiyah |  Stříbrný rytíř
Odpoledne čekaly chlapce první tělesná cvičení. Alex byl rozhodně zvyklý na těžkou fyzickou práci, ale tyhle cviky? Celé tělo ho bolelo. Ostatní kluci na tom byli stejně. Snažili se zamaskovat zrychlený dech, dívali se radši do země a mistr Fausetin byl nelítostný. Někteří už dokonce lehli na dřevěnou podlahu a vzdali to. K těm mistr přišel, pořádně je plácl přes zadek jak malé děti a rychle vstali. Po dvou hodinách měli dost. Pro dnešek to ale neskončilo. Kluci se šli podívat na svoje pokoje, kde měli po dobu studia bydlet. Vychovatel jim řekl, že musí být vždycky uklizeno, dostanou dokonce speciální oblečení, ve kterém budou cvičit. Večer budou pracovat ve stájích a starat se o koně. Každý z nich bude mít služby, a také musí pomáhat při vaření. Na to se spoustu kluků ušklíblo. Ale vychovatel přísně křikl:
"Není to zadarmo! Dostanete tu najíst, teplou postel a zázemí. Takže se bude pracovat. Nejste přece žádné padavky, ne?" Na to se nedalo odpovědět jinak než sborovým NE. Rinius začal potichu nadávat.
"Já jsem narozdíl od vás na práci zvyklý, takže umím oloupat brambory, donést dříví a postarat se o koně," pousmál se Alex, protože aspoň na chvíli chtěl mít navrch. Rinius ho praštil do zad a ostatní šli zkroušeně do svých pokojů. Rozdělili se sami, nakonec to vyšlo tak, že Alexovi zbyl malý pokoj s třemi postelemi, ve kterém zůstal sám. To mu celkem nevadilo, aspoň bude mít pokoj od těch nepříjemných řečí a posměšků. Přemýšlel, jestli jeho trochu hloupá slova ještě nezhoršila celou situaci. Bude to těžké se tady prosadit. Příště si dá víc pozor na to, co říct a co neříct. A taky pozor na Riniuse, protože to je fakt "malej hajzlík", jak by řekl Misty.
Alexandr nemohl usnout, ale po těžké námaze nakonec upadl do tvrdého spánku beze snů. Ráno se probudil v pět, jako vždycky. Už svítalo. Potichu si oblékl šaty a rozhlížel se po pokoji. Pečlivě napnul uši, jestli už někdo vstává. Ale všude bylo absolutní ticho. Vyšel na chodbu a pak i ven, nebylo zamčeno. Díval se na východ slunce a najednou ho uviděl vychovatel.
"Jak to, že jsi už venku?"
"Pane, já mám ve zvyku vstávat okolo páté... Jsem z malého městečka a musel jsem pomáhat na poli."
"No, dobře. Potřebuješ něco?"
"Ani... Ani ne."
"Počkej, víš už o knihovně?"
"Co to je knihovna?" divil se Alexandr.
"No tam jsou knihy, co si můžeš půjčit," smál se vychovatel. Šli spolu do velké místnosti, všude byly police a na nich knihy. "Zkus něco jednoduššího. Nebo chceš knihu o historii ostrova? Jsou tady taky pověsti a proroctví." Alexandr se nadšeně díval okolo. Ano, tady se konečně naučí číst tak rychle, jako Sir Lawaine. A bez chyb. Vybral si malou knížku, vázanou v telecí kůži. Všechny byly psané ručně. "Pár lidí už pracovalo na tom, jak ty knihy nějakým způsobem kopírovat, aby se nemusely všechny opisovat. Trvá to dlouho, je to neskutečně drahé... Ale nikdo zatím nepřišel s ničím pořádným. No, vem si tuhle knížku, a jestli ji ztratíš, zaplatí tvoje rodiče její plnou cenu. A dostaneš výprask."
"Ne, neztratím," lekl se Alexandr. "Nic se s ní nestane, slibuju." Vychovatel se usmál.

"Víš, je tu spousta kluků, co vstává běžně v devět, chodí celé dny na výuku šermu, krasopisu, historie... Jenže ty vypadáš jako pracovitý a silný kluk. Nedej se tím odradit. Budou se ti smát. Ale ne dlouho, pokud ukážeš, že stojíš za to." Přikývl a Alexandrovi nezbývalo nic jiného, než jít zpátky na pokoj s drahocennou knížkou. Bylo mu jasné, že jeho rodiče by ji nedokázali zaplatit. Bude ji opatrovat jako oko v hlavě. Sedl si na postel a začal číst. Musím se s těmi písmeny nějak poprat, říkal si rozčileně. Ale myšlení fungovalo, písmena se spojovala dohromady a staré proroctví vyplňovalo všechny Alexandrovy myšlenky. V šest zaduněl gong. Teď už musí vstávat všichni.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mellissa Q mellissa Q | 14. listopadu 2014 v 15:34 | Reagovat

krásny blog... a poviedka je skvelá , fandím ti ;-)

2 Ančí Ančí | E-mail | Web | 15. listopadu 2014 v 15:54 | Reagovat

Díky - za chvíli sem přidám pokračování :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.