Stopy

14. listopadu 2014 v 15:01 | Ailiyah |  Básně
Půjdeme
někdy pískem,
blátem,
sněhem
i černou hlínou
ruku v ruce každý čas
Čekat sto let,
přesto ani vteřinu
Vnímat chlad zimní noci okolo
v teple tvého objetí
Dívat se do nebes
spočítat si své hvězdy
Usměju se
oči plné slz
záclony a závoje smutku
vrásky ze smíchu
Nedáš nic zpátky
ukradl jsi mne
Dala jsem sama sebe
za poklad v poli
nic mi nezbylo

ale ten poklad je milion pohledů tvých očí
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.