new version of bestseller the silver knight

20. září 2011 v 9:12 | Ailiyah
Cesta tří poutníků:
Lucienn zakopl o kámen. "Zatracené kameny, mám jich plné zuby," vykřikl. "Jsi naštvaný kvůli kamenům, nebo je tam něco víc?," zeptal se tiše Oarus. "Asi něco víc, přiznávám." Lucienn se díval do země, a pak znovu zakopl a spadl na kamenitou cestu. Oarus k němu přišel, zvedl ho ze země a oprášil mu šaty. "Nedělej si z toho starosti. Jsi muž, a vždycky jím budeš. Máš v sobě velkou energii. A lásku." "Snad," ušklíbl se Lucienn. "Promiň. Všechno přece víš, tvoje jméno je "vznešený". Ale já nejsem o nic víc než tyhle kameny." "Mýlíš se, Lucienne. Jsi velmi vzácným člověkem. Pro mne, pro Ritu... A tvůj otec je na tebe pyšný. "To říkal?" Lucienn se hořce zasmál. "Neříkal. Vím to. Vidím jeho duši jako tvou. Jste oba hrdí, i když ty o něco méně." "Nejsem hrdý. Teď určitě ne. Není na co být hrdý." "Buď hrdý na svoji povahu. Jsi veselý člověk, jsi dobrým přítelem, máš radostné srdce. To je víc než dokonalé brnění a odvaha v boji. Lidé tě mají rádi." Lucienn se zastavil. Znovu hleděl na kameny, jeden vzal do ruky. "Jsi mnohem víc než tyto kameny," řekl Oarus s úsměvem. "Hlavu vzhůru, Lucienne. Čekají tě další úkoly." "Díky. Jsi dobrým učitelem." Oarus se na něj zadíval. "Dokážeš uznat svou chybu. Jsi vzácný, Lucienne. Nezapomeň na to. Lucienn se na něj vděčně podíval. "Děkuji. Znovu a znovu děkuji." Oarus se zasmál, poplácal hrdinu po zádech a vydali se dál.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.