Toy story

10. ledna 2007 v 18:24 | Ailiyah |  Próza
tak... trochu té mé dětské nefalšované noční prózy je tady.

Toy story

Příběh hraček mě zaujal. Když mi bylo tak sedm, vytáhla mě kamarádka do kina
na Toy Story II, ale jedničku jsem viděla až teď… až v sedmnácti letech. V magazínu Dnes psali různé věci o tom, jak dlouhoo trvalo "natočit" tenhle film, ale myslím že zde nejde JEN o počítačovou animaci studia PIXAR…
V pokojíčku malého kluka - říkejme mu radši česky, třeba Honzík :-) - se odehrává zajímavý příběh - začíná to narozeninami. Honzíkova nejoblíbenější hračka - kovboj - "obživne" právě v ten moment, kdy je čistý vzduch - čili žádný člověk na obzoru - a vy
se ponenáhlu dostanete do světa bytostí, které celým svým srdcem usilují o lásku a přízeň svého majitele.
Kovboj, Honzíkův favorit, pošle na narozeninovou oslavu vojáčky jako zvědy. Kdopak k nim asi přibude? Brambůrka si přeje paní Brambůrkovou, Dinosaurus se bojí,
že to bude Tyranosaurus, Stinky se těší… Ale do pokojíčku Honzíka přibude Buzz Rakeťák. Hrdina, který přiletěl z vesmíru a hodlá zde splnit misi. Kovboj v něm brzy rozpozná svého nepřítele č. 1. Buzz si rychle získá přízeň Honzíka i ostatních hraček, kovboje to jednoho dne přestane bavit a tak milého Buzze jakoby nešťastnou náhodou vyhodí z okna.
Po různých událostech se dostanou oba, Buzz i kovboj do krizové situace - do pokoje strašného Honzíkova souseda, mučitele všech hraček. S pomocí jeho zničených, přemontovaných hraček ho však přemohou a dostanou se zpět k Honzíkovi.
Horší je ale jejich osobní krize - kovbojovi dojde, že je jen obyčejným kovbojem, který pouze hraje, když se zatáhne za šňůrku. Obzvlášť dojemné ale je, když se Buzz Rakeťák dívá na televizi, kde vidí reklamu na sebe! Pak se podívá na svůj řídící panel a uvidí tam nápis: "Made in Taiwan"… Nakonec mu to kovboj tak krásně vysvětlí… Co je hezčího
na světě, než být hračkou? Podívej se, ten kluk tě miluje! Dojemných scén je ve filmu spousta, já jsem ani nestačila obrečet všechny :-)
Proč to píšu? Odpověď je jednoduchá: uvědomujeme si my, lidi, vůbec svět okolo nás? Co když na mne v mé posteli každý večer čekají sice plyšové, ale OPRAVDOVÉ bytosti, toužící po mé lásce?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *Matoush *Matoush | 22. září 2007 v 13:09 | Reagovat

Jo, tenhle film je dobrej. Viděl jsem to asi někdy v primě a hrozně se mi to líbilo. Dokonce jsme si díky tomu s bratrem koupili pytlík s těma malýma plastovýma vojáčkama.. Teďka ten Pixar chrlí jeden film za druhým a trochu už to ztrácí kouzlo a zajímavých nápadů ubývá. Už to ani nestíhám sledovat, kterej ten film je novej a kterej je dávno profláklej.

2 Vladimír Vladimír | E-mail | 27. října 2007 v 16:46 | Reagovat

Děj jsi pochytala celkem dobře. Jen hlavní problém celého příběhu je, že kovboj chtěl rozhodnout o nečem co mu nepřísluší. Nějak mu uniklo, že Honzík rozhoduje o tom kdo bude favorit. Snaží se vzít děj do svých rukou a potom jen napravuje co způsobyl. Uvědomí si to až na konci, když Bazze zachrání a dostanou společného nepřítele. Štěně. Ten příběh má mnohem větší hloubku.

3 Toy story Toy story | Web | 10. listopadu 2013 v 16:45 | Reagovat

táto rozprávka sa mi páči najmä v tom že má nejaký hlbší zmysel http://www.dobrehry.sk/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.